Alergie na laktózu

Alergie na laktózu, nazývaná také intolerance laktózy bývá často zaměňována s alergií na kravské mléko. Příznaky obou se sice mohou částečně shodovat, ale původ i způsob léčby je jiný. Dnes se zaměříme na to, jak alergii na laktózu rozpoznat, co je její příčinou a jaké jsou možnosti léčby.

Alergie na laktózu patří do skupiny nežádoucích alergií na běžně konzumované potraviny. Reakce můžeme rozdělit na toxické a netoxické. Za ty toxické jsou zodpovědné škodlivé látky (toxiny) produkované bakteriemi (salmonelový enterotoxin, toxiny stafylokoků apod.), mezi netoxické pak zařazujeme různé imunitní i neimunitní reakce organismu.

Náš tip: Rozdílem mezi alergií na laktózu a alergií na kravské mléko jsme se zabývali v článku Alergie na mléko.

Charakteristika alergie na laktózu

Samotnou alergii na laktózu řadíme do skupiny enzymatických poruch, nevzniká tedy následkem imunitních reakcí – tzv. alergie. Přesnější výraz je proto vždy intolerance laktózy, ale zlidověle se používá spíše nepřesný výraz alergie.

Co je to laktóza?

Laktóza je název pro mléčný cukr, přirozeně se vyskytující v mléce a mléčných výrobcích. Jeho úkolem zásobovat sacharidy mláďata závislá na mléce. V našem těle ji zpracovává tenké střevo, které ji štěpí za pomoci enzymu laktázy na monosacharidy – galaktózu a glukózu. Zatímco glukóza je přímo vstřebávána játry, galaktóza se teprve zde musí (díky galaktozidáze) na snadno vstřebatelnou glukózu přeměnit. Glukóza se v našem těle podílí na celé řadě procesů: zlepšuje absorpci minerálů (včetně vápníku), stimuluje růst prospěšných bifidobakterií ve střevech a má esenciální význam pro výrobu důležitých mozkových galaktolipidů, sloužících jako primární výživa pro mozkové buňky.

Enzym laktázy začíná být aktivní již v těle tříměsíčního plodu a postupně se jeho aktivita navyšuje až do porodu, kdy už je dítě plně připraveno sát a vstřebávat mateřské mléko. Útlum přichází až po druhém roce života (v potravě mléka postupně ubývá). U většiny lidí přetrvává schopnost trávit laktózu až do dospělého věku jako jakýsi pozůstatek jejich dětského vývoje, ale najdou se i výjimky.

Klinické příznaky alergie na laktózu

Příznaky intolerance laktózy jsou důsledkem snížení aktivity enzymu laktázy nebo dokonce jeho úplné nepřítomnosti. Nenaštěpená laktóza beze změny prochází tenkým střevem dále do trávicího systému, zvětšuje objem potravy ve střevech a tím urychluje trávicí procesy. V tlustém střevě se pak laktóza stává terčem nejrůznějších bakterií a jejím rozkladem dochází ke vzniku kyseliny mléčné, metanu, oxidu uhličitého, vodíku a hydroxidů. Organické kyseliny pak dráždí sliznici střeva a vyvolávají křeče a bolesti břicha. Může se dostavit rovněž nadýmání, průjem nebo krev ve stolici. Často se ale zejména v dětském věku příznaky omezí „jen“ na bolest břicha.

Stolice kysele zapáchá, dostavuje se pocit plnosti nebo škroukání a další zvuky vycházející ze střev. U kojenců vyživovaných výlučně mlékem se mezi hlavní příznaky řadí i celkové neprospívání.

První příznaky se mohou objevit již po 30 minutách ale i po 12 hodin od konzumace mléka. Určit správnou diagnózu bývá proto obtížné.

Důvody deficitu laktázy

Běžná je intolerance laktázy u nedonošených novorozenců, u kterých vyplývá z celkové nezralosti trávicího traktu. S běžným mateřským mlékem si nevystačí, potřebují speciálně upravené mléčné formule, ze kterých se postupně přechází na běžnou stravu.

Kongeniální deficit laktázy způsobuje snížená produkce tohoto enzymu nebo jeho nedostatečná aktivita. Projevuje se i hned po narození po prvním požití mléka. Obvykle jde o koliky, zvracení, renální tubulární acidózu a hypotrofizaci celého těla. Diagnóza bývá správně určena obvykle už v šestinedělí. Tyto děti musí až do konce života dodržovat přísnou bezlaktózovou dietu.

Adultní deficit laktázy se objevuje nejčastěji, postihuje přibližně každé šesté dítě mezi třetím a šestým rokem věku a souvisí s přirozeným útlumem aktivity enzymu laktázy. Obvykle není třeba laktózu z jídelníčku úplně vyřazovat, především kysané mléčné výrobky, sýry a další upravené mléčné potraviny konzumované v menší míře problémy nezpůsobují.

Získaný deficit laktázy označujeme také jako sekundární nebo přechodný. Objevuje se u závažnějších onemocnění, při kterém mohou silné léky (antibiotika, antiparazitika apod.) narušit střevní sliznici. Laktáza patří mezi první enzymy, jejichž aktivita je tímto potlačena. K úpravě stavu obvykle stačí na několik týdnů zcela vynechat mléko ze stravy a dát tak střevní klkům dostatečný čas na regeneraci.

Diagnostika alergie na laktózu

Způsobů přesného diagnostikování tohoto onemocnění je několik. Mezi stále oblíbenější neinvazivní metody patří detekce vodíku ve vydechovaném vzduchu, který se měří před a po požití laktózových výrobků. Vodík je jedním z produktů metabolismu bakterií rozkládajících laktózu v tlustém střevě a může se projevit v dechu.

Uplatňují se i další nepřímé metody:

  • stanovení glukózy v krvi po požití laktózy (nedostatečný vzestup glykémie)
  • stanovení pH stolice (kyselé pH)

Není-li žádný z těchto testů průkazný, bývá přikročeno k přímé vyšetřovací metodě, která spočívá ve stanovení aktivity enzymu laktázy v biopticky odebraném vzorku sliznice tenkého střeva. Jde však o zatěžující invazivní postup, proto je k němu přistoupeno až tehdy, není-li zbytí.

Jak se léčí alergie na laktózu

Léčba alergie na laktózu se odvíjí podle věku. O kojenců a batolat, jejichž strava ja založena a mléce, je třeba používat speciální mléčné formule se sníženým obsahem laktózy low lactose (nabízí např. Nutrilon nebo Sunar). Klasická mléka s kravskou bílkovinou se do jejich stravy zcela jistě nehodí, stejně jako sójové preparáty s rostlinnou bílkovinou, které by mohly způsobit rozvoj alergie na sóju (lze je použít až od tří let, kdy už je imunitní systém dítěte vyzrálejší). Obsažené fytáty navíc mohou narušovat absorpci některých důležitých minerálů, především železa, mědi, zinku nebo vápníku.

U starších dětí se množství mléčných výrobků v jídelníčku odvíjí od aktivity jejich enzymu laktázy. V žádném případě by nemělo docházet k úplnému vyřazení mléčných výrobků a to ani v případě, že nelze aktivitu laktázy ve střevech změřit – ani zdaleka totiž nemusí být nulová.

Konzumaci neupraveného mléka je obvykle doporučeno se vyhnout. Řadě pacientů ale mléko ve spojení např. s kakaem nebo kukuřičnými lupínky nedělá potíže. Vše je třeba vyzkoušet a začít od malých dávek. Lépe snášeny bývají kysaná mléka a jogurty. Velkou chybou by bylo zakazovat malému pacientovi máslo a tvrdé sýry. Obojí bývá tráveno bez problémů a jde tedy o důležitý zdroj vápníku a dalších prospěšných látek. Některé druhy měkkých sýrů však naopak mohou být snášeny dokonce hůře než čisté mléko.

Do stravy je doporučeno zařadit probiotika, která dokáží symptomy alergie na laktózu značně zmírnit. Existují i farmaceutické přípravky ve formě tablet, které mohou organismu chybějící laktázu dodat. Jejich užití je však vždy třeba konzultovat s odborníkem.

Varování: pokud na sobě nebo svém dítěti pozorujete kromě příznaků poruchy trávení i jiné projevy, např. vyrážky, problémy s dechem nebo dokonce příznaky anafylaktického šoku, půjde s největší pravděpodobností o alergii na kravské mléko. Vhodnou léčbu v takovém případě doporučí odborník, 100% vyloučení laktózy z jídelníčku je však nezbytné.

Sending
Uživatelské hodnocení: 4.43 (7 hlasů)

One Response

  1. Erika 31.1.2020 Odpovědět

Reply