Alergie na mléko

Diagnóza mezi laiky obvykle známá jako alergie na mléko patří v evropské populaci k poměrně častým intolerančním onemocněním. Naučíme vás rozpoznávat její příznaky a vyvrátíme některé mýty, které se k ní váží.

Hned na počátku musíme zmínit, jaký je rozdíl mezi tzv. alergií na mléko a intolerancí bílkovin kravského mléka, protože tyto diagnózy se u nás často zaměňují. Příznaky alergie na mléko a mléčné intolerance jsou totiž velmi podobné, původní příčina je ale jiná. Zatímco při alergii na kravské mléko jde o opožděnou alergickou reakci organismu na molekuly, jenž považuje za vetřelce, intolerance bílkoviny kravského mléka pochází z organismu, který nedokáže trávit mléčný cukr.

Alergie na mléko – jak ji rozpoznat

Alergie na kravské mléko (ABKM) patří k nejčastějším se vyskytujícím potravinovým alergiím vůbec. Velmi často se s ní setkáváme v dětském věku, přibližně od 6 měsíce do tří let. Ve více než 95% případů se ale objeví již během prvního roku života dítěte, přičemž „kritické“ bývají především první čtyři měsíce. Postiženo bývá přibližně 2-5% kojenců. Dobrou zprávou ale je, že devět z deseti případů alergie na kravské mléko zmizí samovolně do tří let.

Alergie na mléko – příznaky

  • problémy s trávením (průjem, zvracení, koliky, může se vyskytnout i krev ve stolici)
  • dýchací obtíže (alergická rýma, astma)
  • kožní projevy (kopřivka, atopický ekzém)
  • podrážděnost
  • celkové neprospívání dítěte
  • chudokrevnost

Alergie na kravské mléko – jak ji léčit?

Jedinou známou léčbou na tuto alergii je okamžité striktní vysazení veškerých mléčných výrobků z kravského mléka z jídelníčku a to včetně kysaných nebo jinak přírodně upravených (jogurty, sýry apod.). Částečně je možné některé produkty opatrně nahrazovat mlékem z jiných zdrojů (ovčí, kozí), zásadně se však vyhýbáme mléku sójovému, které by děti do tří let stejně jako sóju všeobecně neměly ochutnávat vůbec. Hrozí totiž výskyt pro změnu alergie na sóju.

Jsou-li děti kojené, obvykle není třeba s tímto typem stravy přestávat. Jen matkám je často doporučována stejně přísná bezlaktózová dieta, jakou bude později muset dodržovat i dítě. Batolata krmená umělou výživou musí mít speciálně upravené mléko s plně naštěpenou (hydrolyzovanou) mléčnou bílkovinou (např. Nutrilon).

Měli byste vědět: Jestliže vás lékař odeslal s dítětem na speciální testy, které mají alergii na mléko potvrdit či vyvrátit, bezlaktózovou dietu naopak nedodržujte. Mohla by způsobit falešnou negativitu výsledků.

Alergii na mléko lze potvrdit vyšetřením specifických IgA a IgE protilátek. V některých případech ale mohou být tyto testy pozitivní i u dětí, které jinak s trávením mléka problém nemají. Takové děti ale za alergiky na mléko nepovažujeme.

Intolerance laktózy – jak ji rozpoznat

Tady již nejde o alergii. Osoby postižené intolerancí laktózy mají jednoduše nedostatek příslušného enzymu, který tráví mléčný cukr. Nestrávená laktóza pak ve střevech kvasí a způsobuje zvýšenou produkci plynů či pocit těžkého žaludku.

Intolerance laktózy – příznaky

  • průjem
  • bolest břicha
  • nadýmání

Příznaky intolerance laktózy se obvykle objevují do několika hodin po požití nevhodného jídla. Na rozdíl od alergie na kravské mléko nejsou přítomné žádné kožní ani respirační projevy.

Intolerance laktózy – jak ji léčit?

S chybějícím enzymem štěpícím mléčný cukr má problém především asijská populace, odtud tedy pramení skálopevné přesvědčení čínské medicíny o vysoké škodlivosti výrobků z kravského mléka. Naproti tomu obyvatelé Evropy mají problémy méně než ve 3% případů. 97 % populace proto mléčné výrobky naopak svědčí, ať už o tom východní lékařské studie tvrdí cokoli.

Věděli jste, že: před několika lety se firma Danone pokusila zvýšit odbyt svých výrobků v Číně? Výsledkem masivní reklamní kampaně o prospěšnosti konzumace mléka ale bylo především zvýšení astmatiků ve věkové skupině dětí do 5 let. Svých snah se tak firma musela velmi brzy vzdát.

I intoleranci laktózy je možné léčit dietou. Ta ale nemusí být zdaleka tak přísná jako v případě alergie na mléko. Menší množství mléčných výrobků proto nevadí. Často je problémem pouze mléko nezpracované, takže jogurty či sýry nemocným žádné problémy nezpůsobují.

Existuje také tzv. přechodná laktózová intolerance. Jde o stav, kdy si naše střeva v důsledku nadměrného stresu nedokáží s trávením mléka poradit a dochází k objevení výše uvedených příznaků. Tento jev často nastává po delším užívání antibiotik a trvá přibližně 1-3 týdny. „Léčí“ se podáváním probiotik a omezením mléčných výrobků ve stravě. Organismus se obvykle z přechodné laktózové intolerance dostane zcela bez následků.

Alergie na mléko – jak sestavit jídelníček bez škodlivých položek

Alergie na mléko může mít mnoho podob. Zatímco někdo čas od času snese i malý jogurt či skleničku kysaného mléka, jinému vadí i převařené mléko v kapání do polévky. A sestavit jídelníček pro malého alergika není vůbec snadné. Poradíme vám, čím nahradit důležité vitamíny, minerály a další živiny, které našemu tělu konzumace mléka a mléčných výrobků běžně přináší.

Maminky se nejvíce obávají nedostatku vápníku, vedoucího ke zhoršenému růstu a vývoji kostí. Naštěstí existuje množství jiných potravin, ze kterých může lidské tělo vápník získat a mnohdy jde o ještě bohatší zdroje, než jen samotné mléko.

  • Čínské zelí obsahuje velké množství vápníku – připravte z něj dětem salát k obědu nebo ho nabídněte ke konzumaci i jen tak. Dá se i krátce tepelně upravovat, například v různých zeleninových či masových směsích.
  • Mák – ve všech svých podobách je velm idobrým zdrojem vápníku. Naučte děti jíst šišky, koláče a další pečivo s mákem a o nedostatek vápníku se nebudete muset bát. Využít můžete i makový olej, který lze přidat téměř kamkoliv.
  • Pohanka
  • Hrášek
  • Brokolice
  • Celer
  • Dýně – opět doporučujeme dýňový olej.
  • Citróny
  • Sezamové semínko
  • Sója
  • Mandle – rozdrťte je a nechte přes noc máčet třeba v sójovém nebo kokosovém mléce. Takový nápoj chutná snad všem dětem.
  • Růžičková kapusta
  • Losos
  • Ořechy
  • Luštěniny
  • Ovesné vločky
  • Kokos

Ale vápník není jediným důležitým prvkem, který bude našemu organismu bez konzumace mléka chybět. Je také třeba nahradit bílkoviny, draslík, vitamín D a riboflavin. Proto zařaďte do jídelníčku větší příjem drůbeže a čerstvých ryb. Vitamín D zase nahradí pohyb na čerstvém vzduchu – i v zimě nám stačí 15 minut na přímém slunečním světle, abychom získali dávku vitamínu D na celý den. Pro zamračené a studené dny se pak hodí doplňky stravy z lékárny.

Riboflavin je také hojně přítomný v rybách a kromě toho i ve vejcích a luštěninách. A konečně draslík se hojně vyskytuje v:

  • Rajčatech
  • Červené řepě
  • Květáku
  • Broskvích
  • Pomerančích
  • Banánech
  • Luštěninách

Pro děti starší tří let je dobrou alternativou i sójové mléko. Pochází z čistě rostlinných zdrojů a lze ho přidávat do teplé i studené kuchyně. Můžete po něm sáhnout, když chcete dětem uvařit pudink nebo udělat nefalšovanou svíčkovou. Má velmi podobné výživové hodnoty jako kravské mléko, ale obsahuje navíc prospěšný lecitin a vitamín E. K dostání je i sýr ze sójového mléka s velmi vysokým obsahem vápníku.

Jak vidíte, ze sestavení vhodného jídelníčku pro bezlaktózovou dietu není třeba mít obavy. Stačí se trochu zamyslet nad pestrostí každodenně podávané stravy a můžete si být jistí, že vašim dětem ani vám žádné důležité živiny chybět nebudou.  

 

Sending
Uživatelské hodnocení: 3 (3 hlasy)

One Response

  1. Karolina 31.1.2020 Odpovědět

Reply